Makroekonomická prognóza ČBA na Q4 a dále

30.10.2018

Nová, říjnová prognóza České bankovní asociace potvrzuje scénář, který byl v základu už prognózy předchozí, to znamená, že jak v letošním, tak i v příštím roce vykáže ekonomika pomalejší tempa růstu než v letech předchozích, konkrétně na hodnotách 3,0 % v roce 2018 a 2,9 % v roce 2019. Nadále tedy předpokládáme scénář hladkého přistání po letech „přepáleného“ růstu, vyvolávajících syndromy přehřáté ekonomiky.

Zpomalení ekonomického růstu je vyvoláno kombinací vnitřních a vnějších činitelů, které budou nadále působit v horizontu celé prognózy a nejspíše i později. Zatímco v minulých letech byl hlavním přispěvatelem růstu zpracovatelský sektor, v letošním roce se motor růstu přesouvá ke službám. Je pravděpodobné, že tato situace setrvá i v příštím roce, jelikož dosavadní tahoun průmyslového výkonu – automobilový sektor – letos vyčerpal prostor dalšího dvouciferného růstu, kterého jsme byli svědky v posledních čtyřech letech.

Domácí faktory

Na domácí půdě je nepřehlédnutelným faktorem přetrvávající velké napětí na trhu práce, kdy nedostatek pracovní síly a na něj navázaný dynamický růst mzdových nákladů ve firmách stále více působí proti jejich konkurenceschopnosti. Navíc nadále platí, že substituce pracovní síly investicemi do nových technologií naráží na nedostatek disponibilní nabídky těchto technologií, ať už z tuzemské nebo zahraniční provenience. I to může být činitelem stojícím za předpokladem zpomalení růstu dovozu v příštím roce ve srovnání s rokem letošním.

Sentiment domácností zůstává optimistický, což spolu s dynamickým růstem mezd podporuje jejich sklon ke spotřebě. Stále sice předpokládáme určité zpomalení růstu nominálních mezd v roce příštím v porovnání s letoškem, ale toto zpomalení bude méně výrazné, než jsme předpokládali v prognóze předchozí. Pokud by trend výrazného růstu mezd měl přetrvávat po delší období, dostával by se stále viditelněji do rozporu s možnostmi ekonomiky takový vývoj ufinancovat.

Vnější faktory

Ve vnějším prostředí nečeká prognóza oproti prognóze předchozí podstatnější změny a počítá stále s tím, že se zpomalí hospodářský růst v eurozóně, která je hlavním trhem pro české vývozce. To samozřejmě ovlivní i výkon ekonomiky české a bude to činitelem přispívajícím k jejímu zpomalení. Tezi o zpomalování hospodářského růstu v zahraniční podporují i některé signály o tom, že zakázková kniha tuzemských firem orientovaných na vývoz již není tak naplněná, jako tomu bylo donedávna.

Inflace, devizový kurz a měnová politika

Ve vývoji inflace nepočítáme se zásadními změnami, nicméně v příštím roce dojde k jejímu mírnému zrychlení kvůli nabídkovým faktorům, konkrétně kvůli růstu cen energií pro domácnosti a dále v souvislosti s růstem cen potravin vyvolaným letošním suchem.

---

KOMENTÁŘ: Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky:

„V první polovině příštího roku očekáváme zrychlení inflace až na dosah úrovně 3 %. Naopak ve druhé polovině roku by inflace měla zvolnit a průměr za celý rok 2019 by měl dosáhnout 2,4 %.“

---

Inflace by se tak nejen letos, ale i příští rok měla držet nad dvouprocentním cílem centrální banky. Nepřehlédnutelně se na tom bude podílet i stabilita devizového kurzu, kterou čekáme v celém horizontu prognózy.

---

KOMENTÁŘ: Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank:

„Posilování koruny bude v příštím roce probíhat pomaleji, než předpokládala prognóza minulá, a v průměru kurz koruny zůstane nad úrovní 25 Kč za euro. Nedostatečné utahování měnových podmínek prostřednictvím posilující koruny umožní ČNB dále zvyšovat úrokové sazby.“

---

Prognóza počítá s avizovaným záměrem centrální banky pokračovat v trajektorii postupného zvyšování sazeb měnové politiky, letos podle očekávání ještě jednou o 25 bazických bodů, do konce roku 2019 pak dvakrát až třikrát rovněž o čtvrt procentního bodu. Tím vyvolaný nevyhnutelný růst tržních úrokových sazeb se však nepromítne do nižší dynamiky růstu úvěrů podnikům, která bude v roce 2019 oproti letošku vyšší. V případě úvěrů domácnostem však dojde ke zpomalení dynamiky růstu, na čemž se bude vedle růstu úrokových sazeb podílet i nastavení restriktivnějších kritérií pro poskytování hypotéčních úvěrů a v neposlední řadě i skutečnost, že ceny nemovitostí ve větších městech už pravděpodobně narážejí na strop koupěschopné poptávky.

Perspektivu vývoje veřejných rozpočtů hodnotí číselné údaje prognózy vcelku pozitivně, hospodaření státu jako celku by mělo v letošním roce vykázat přebytek, v roce 2019 pak být vyrovnané, a to především díky přebytkovému hospodaření krajů a měst.  Vládní investice letos zůstanou poměrně silné, ve druhém pololetí 2019 lze očekávat jejich určité ochabnutí. S tím však do jisté míry koliduje a vysílá nejasné signály schvalování návrhů schodkových rozpočtů centrální vlády.

Rizika prognózy se oproti předchozí prognóze rovněž nemění. Hlavní nejistotou zůstává vývoj světové ekonomiky, dopad tzv. celních válek a narůstající pravděpodobnost, že nedojde k dohodě o modalitách Brexitu a parametrech přechodného období na něj navazujícího.

---

KOMENTÁŘ: Miroslav Zámečník, analytik České bankovní asociace:

„Je nutné zdůraznit, že prognóza nepracuje s krizovým scénářem, ale naopak s předpokladem, že v případě Brexitu bude nakonec nějaká forma politické dohody nalezena.“

---

Současně je nutné upozornit na rostoucí nejistotu ohledně vývoje zahraniční poptávky po automobilech a komponentech pro automobilový průmysl, kterou ovlivňuje zpřísňování emisních předpisů.

---

KOMENTÁŘ: Miroslav Zámečník, analytik České bankovní asociace:

„Odbyt v tomto klíčovém odvětví českého zpracovatelského průmyslu tak z řady důvodů včetně saturace na mnoha evropských trzích ani zdaleka nemusí vykazovat stejnou dynamikou jako v minulosti.“

---

Pokud by se tato rizika materializovala, jejich dopad na tuzemskou ekonomiku by mohl být poměrně významný a mohl by vyvolat řetězení důsledků. Například tím, že propad vývozu by se promítl do poklesu ekonomického výkonu českého hospodářství, následně by vyvolal snížení příjmů státního rozpočtu a tlak na nárůst rozpočtového deficitu, a to v podmínkách růstu nákladů na financování rozpočtového deficitu a státního dluhu v důsledku růstu úrokových sazeb.

Kategorie: 
ČBA prognózy
Tiskové zprávy