BANKOVNÍ SEKTOR V OBDOBÍ 2012 - 2013

PDF versionPDF version
22.09.2013

Ekonomika v recesi

Vývoj v bankovním sektoru je přirozeně úzce provázán s celkovým ekonomickým vývojem ČR. Prakticky od posledního kvartálu roku 2011 je česká ekonomika v mělké, ale již poměrně dlouhé recesi, kdy v roce 2012 byl zaznamenán ekonomický pokles o 1,2 %, který pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2013 (mezičtvrtletní snížení HDP o 1,3 %). Mírná recese během celého sledovaného období tak objektivně vytváří pro bankovní sektor obtížné prostředí.

 

Na pozitivní meziroční dynamiku růstu úvěrů a dalších aktivních obchodů bank tento vývoj ještě neměl příliš vliv, byť toto přirozeně neplatí pro všechny klientské segmenty. Pozitivní tlumící vliv přitom hraje také velmi nízká úroveň úrokových sazeb (ČNB snížila postupně v průběhu roku 2012 základní 2T REPO sazbu až k „technické nule“ 0,05 %), jež podporuje nabídku některých bankovních produktů a která reflektuje současnou ekonomickou situaci i vysokou konkurenci na finančním trhu v mnohých produktech.

 

Navzdory ekonomickému poklesu zůstává bankovní sektor jako celek ve skvělé kondici. Je naprosto stabilní, ziskový, kapitálově výborně vybavený, velmi likvidní a těší se velké důvěře klientů. Stále platí, že nepotřeboval k překonání poslední finanční krize (po roce 2008) žádnou pomoc od státu a takových bankovních systémů v Evropě mnoho není. Kvalita úvěrových portfolií se spíše zlepšovala, až v posledních několika měsících stagnuje či se mírně zhoršuje, což jsou klasicky mírně opožděné důsledky ekonomické recese. Expozice vůči „krizí silněji postiženým zemím“ především na jihu Evropy byla a zůstává nadále minimální. Zklidnění (s výjimkou kyperské situace) na této frontě od podzimu roku 2012, kdy Evropská centrální banka oznámila nový program pomoci OMT (aniž by byl zatím jedinkrát využit) je nicméně i tak vítané – vzhledem k závislosti české ekonomiky na exportu do zemí eurozóny.

 

Struktura bankovního sektoru

Z hlediska struktury nedochází v českém bankovním sektoru k výraznějším posunům. K 31. 5. 2013 zde bylo celkem 45 subjektů s bankovní licencí, včetně 22 poboček zahraničních bank a 5 stavebních spořitelen. Strukturu bankovního trhu ovlivnily v předcházejícím roce především dva hlavní faktory: změna strategie některých globálních bankovních skupin (rušení bankovních poboček v některých zemích) a růstový potenciál a dobrá ziskovost zdejšího bankovního sektoru, které naopak přilákaly na trh nové subjekty.

Struktura je však z dlouhodobého pohledu spíše stabilizována. Čtyři velké banky (dle aktuální metodiky nad 250 mld. Kč aktiv) spravují přibližně 57,2 % procenta aktiv, 52,3 % hrubých úvěrů a 57,9 % vkladů klientů. Všechny indikátory konkurenčnosti (např. Herfindahl-Hirschmannův index) ukazují na zdravě konkurenční prostředí, o čemž svědčí i dynamický růst sektoru středních bank.

 

 

Vývoj obchodů

Banky disponovaly ke konci března 2013 celkem 4 791,1 mld. Kč aktiv, což představuje meziroční nárůst o 4,3 %. K 30. 4. 2013 měly banky ve svých rozvahách celkem 2 400,9 mld. Kč klientských úvěrů, což znamená meziroční zvýšení o 4,1 %. Objem vkladů se ke stejnému datu zvýšil meziročně dokonce o 7,5 % na 3 256,5 mld. Kč. To jen potvrzuje velkou důvěru klientů v tuzemské banky. Díky tomu si banky zachovávají velmi komfortní podíl klientských úvěrů ke klientským vkladům (73,7 %), podobně příznivou likviditní pozici má v EU pouze Lucembursko, Malta a Slovensko. To v globálu pro tuzemské banky znamená nízkou závislost na mezibankovním trhu (v situaci, kdy se tento trh z krize vzpamatovává ve všech evropských zemích pouze pozvolna), případně na likviditních dodávacích operacích ze strany centrální banky.

 

Údaj o celkovém růstu objemu úvěrů o 4,3 % v sobě přirozeně obnáší rozdílný vývoj v jednotlivých sektorech. Úvěry nefinančním podnikům mírně strádají slabou poptávkou, což je dáno především nízkými investicemi z důvodů velkých nejistot. K 30. 4. 2013 se tak jejich objem meziročně zvýšil o 1,5 % na 845,4 mld. Kč, přičemž především v posledních měsících je znát zpomalení. Statistiky nových úvěrů za první čtyři měsíce letošního roku dokládají nízkou poptávku po investičních úvěrech – objem nových „úvěrů ostatních“ (tj. jiných než kontokorentních, revolvingových a pohledávek z karet) se snížil (v porovnání s prvními čtyřmi měsíci roku 2012) o 24,8 %.

U úvěrů obyvatelstvu je také znát postupné zpomalování růstu (k 30. 4. 2013 vzrostl objem meziročně o 3,5 %). Hlavní zásluhu na zachování pozitivní meziroční dynamiky má především stále relativně „mladé“ portfolio hypotečních úvěrů, jejichž objem vzrostl meziročně o 6,4 % na 710,3 mld. Kč. Objemy úvěrů „na spotřebu“ prakticky ve všech kategoriích klesají či stagnují, což je potvrzením opatrnosti domácností v době ekonomického poklesu.

 

Recese se začala velmi pozvolna projevovat na kvalitě úvěrového portfolia bank. Podíl úvěrů v selhání nyní stagnuje těsně pod hranicí 6 % (5,99 % k 30. 4. 2013), což je ale stále v regionálním srovnání velmi pozitivní hodnota. Především v segmentu nefinančních podniků je již znatelný určitý zpožděný efekt recese (u obyvatelstva bývá zpoždění ještě o něco delší). Podíl klasifikovaných úvěrů nefinančním podnikům ke konci dubna mírně vzrostl na 12,88 % a podíl úvěrů v selhání na 7,49 %.

 

Kapitálová vybavenost

Český bankovní sektor je nadále skvěle kapitálově vybaven. K 31. 3. 2013 činil ukazatel kapitálové přiměřenosti sektoru 16,38 %. Většina kapitálu je navíc tvořena vysoce kvalitním Tier 1 kapitálem (Tier 1 kapitálová přiměřenost činila 15,95 %). Lze tak konstatovat, že kapitálové požadavky dané nově přijatým nařízením CRR splňuje tuzemský bankovní sektor jako celek již nyní.

Stabilita a kapitálová síla sektoru je navíc podporována i schopností bank udržet si ziskovost i v období zvýšených nákladů na riziko. Celkový objem čistého zisku tak v roce 2012 dosáhl rekordní úrovně 64,4 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 20,8 % (výsledky v roce 2011 byly však negativně jednorázově ovlivněny účastí několika českých bank na „dobrovolném“ odpisu řeckých dluhopisů PSI). Tento rekord znamenal velmi vysoké hodnoty návratnosti aktiv (1,4 %) a Tier 1 kapitálu (22,5 %). Takto vysoká ziskovost již v roce 2013 pravděpodobně nebude zopakována vzhledem k objektivně obtížným podmínkám pro růst bankovních obchodů.

Stabilita a odolnost tuzemského bankovního sektoru je pravidelně potvrzována ze strany České národní banky zátěžovými testy, z nichž některé pracují s ekonomicky velmi negativními scénáři ve formě hlubokého propadu ekonomiky doplněné o další citlivostní analýzy. Poslední kolo zátěžových testů ČNB bylo zveřejněno v červnu 2013 v rámci Zprávy o finanční stabilitě 2012/2013 a opětovně potvrdilo dobré zdraví tuzemského bankovního sektoru.

Kategorie: 
Data za období