BANKOVNÍ SEKTOR V OBDOBÍ 2011 - 2012

PDF versionPDF version
02.09.2012

Ekonomika jako celek vzrostla

Vývoj v bankovním sektoru je úzce provázán s vývojem ekonomiky. Proto období následující po překonání recese v roce 2009 - ovšem spojené s jen postupným oživením ekonomiky a značnými fiskálními problémy řady zemí – představuje velmi obtížné podmínky pro finanční sektor. Ačkoliv česká ekonomika jako celek vzrostla v roce 2011 o 1,7 %, od druhé poloviny roku je znát zpomalení, respektive stagnace ekonomického růstu (z pohledu mezičtvrtletních hodnot), které se přehouplo od čtvrtého čtvrtletí roku 2011 v ekonomický pokles. Tento negativní vývoj neměl na současnou meziroční dynamiku růstu úvěrů a dalších aktivních obchodů bank ještě příliš vliv (meziměsíčně již růst však polevuje). Podstatným tlumícím faktorem je totiž i velmi nízká úroveň úrokových sazeb, která podporuje nabídku některých bankovních produktů a která je odrazem ekonomické situace i vysoké konkurence na finančním trhu zejména u některých produktů.

 

I přes slabý vývoj ekonomiky je český bankovní sektor stále v dobré kondici. Je stabilní, ziskový, kapitálově výborně vybavený, dostatečně likvidní, těší se vysoké důvěře svých klientů. Na rozdíl od řady bankovních sektorů v západních ekonomikách nepotřeboval k překonání Lehmanovské krize a ekonomického propadu žádnou pomoc státu. Problémy evropských bank na české bankovnictví přímo nedoléhají a fiskální krize v jižním křídle eurozóny na něj dopadá spíše zprostředkovaně přes ekonomický útlum než přes ztráty z finančních operací (byť se účast několika českých bank na restrukturalizaci řeckého dluhu promítla do mírného snížení ziskovosti celého sektoru). Kvalita úvěrového portfolia bank se celkově zlepšila a zůstává na relativně příznivých hodnotách, byť míra tohoto zlepšování se v posledních několika měsících výrazně snížila.

 

Do budoucna je hlavním rizikem především další vývoj v eurozóně a jeho dopad na vývoj české ekonomiky. Možná recese evropské ekonomiky by totiž nemohla nemít dopad na finanční sektor, který je stále ještě v procesu konsolidace a adaptace na nová regulatorní pravidla. Zpřísněná pravidla bankovní regulace (nejen ve smyslu CRR/CRD IV) v kombinaci s tlakem investorů na finanční sektor (ten někdy vede k požadavku na co nejrychlejší splnění nových přísnějších pravidel) mohou krátkodobě v některých zemích omezit schopnost bank financovat ekonomiku. To by se mohlo stát překážkou k obnovení růstu. Obavy budí i vývoj samotné české ekonomiky z pohledu zaostávání jejího růstu za všemi okolními zeměmi v posledním období. Zejména pro české banky, které jsou prakticky výhradně orientovány na financování domácí ekonomiky, by slabost českého hospodářství představovala velký problém.

 

Struktura bankovního sektoru

Z hlediska struktury nedochází v českém bankovním sektoru k výraznějším posunům. K 30. 6. 2012 zde bylo celkem 44 subjektů s bankovní licencí, což je stejný počet jako za předchozí rok k 30. 6. 2011. Nicméně platí, že některé subjekty, které nově získaly licenci v první polovině roku 2011, spustily provoz až v jeho druhé polovině.

 

Struktura bankovního sektoru je z dlouhodobého pohledu stabilizována. Čtyři velké banky spravují přibližně 56,5 % aktiv, 51,6 % hrubých úvěrů a 58,4 % vkladů klientů. Jejich podíl se však dlouhodobě snižuje především ve prospěch středních bank (navíc některé „malé“ banky současně dynamicky dorostly do kategorie středních bank), což svědčí o zdravě konkurenčním trhu.

 

Vývoj obchodů

 

Banky disponovaly ke konci března 2012 celkem 4.595,2 mld. Kč aktiv, což představuje meziroční nárůst o 8,3 %. K 30. 4. 2012 měly banky ve svých bilancích celkem 2.305,7 mld. Kč klientských úvěrů, což znamená meziroční zvýšení o 4,6 %. Objem vkladů se ke stejnému datu zvýšil meziročně dokonce o 8,5 % na 3.028,7 mld. Kč. To potvrzuje velkou důvěru klientů v tuzemské banky, a to i v době zvýšené volatility a nejistoty na světových trzích a v době, kdy u bank evropských zemí oslabených fiskální krizí klesají depozita. Výše popsaný vývoj umožňuje tuzemským bankám si nadále zachovávat velice příznivý poměr úvěrů k vkladům (76,1 %). V EU se tomuto poměru přibližuje pouze Belgie, Lucembursko a Slovensko. Tato komfortní systémová likviditní pozice výrazným způsobem snižuje závislost na mezibankovním trhu a na případných dodávacích operací ze strany ČNB. Tuzemské banky tak nemusely čelit obdobným problémům se zamrzávajícím mezibankovním trhem jako mnohé významné evropské banky (např. v listopadu 2011).

 

Ke konci dubna objem klientských úvěrů vzrostl meziročně o 4,6 %. Tento celkový růst skrývá však výrazné rozdíly v jednotlivých segmentech. Objem vkladů od nefinančních podniků vzrostl o 3,65 %, nicméně v souvislosti s ekonomickým poklesem stagnuje jejich celkový objem od počátku roku 2012 na úrovni 832-833 mld. Kč. O něco pozitivnější jsou statistiky nových úvěrů podnikům – za první čtyři měsíce roku 2012 bylo podnikům poskytnuto o 5,7 % více nových úvěrů než za stejné období roku 2011.

 

V segmentu úvěrů obyvatelům je celkový růst (4,6 %) tažen téměř výhradně oživením na trhu s hypotečními úvěry (dle statistik MMR byly obyvatelstvu za rok 2011 poskytnuty hypotéky za celkem více než 119 mld. Kč),[1] jejichž objem v portfoliích bank dosáhl k 30. 4. 2012 celkem 667,9 mld. Kč (meziročně o 8,4 % vyšší). Naopak objemy úvěrů v ostatních produktech obyvatelstvu v zásadě stagnují či se mírně snižují (objem spotřebitelských úvěrů -2,5 %, objem pohledávek z karet +2 %, objem kontokorentních úvěrů -1,5 %), což může odrážet větší opatrnost jak u nabídky ze strany bank, tak u poptávky v sektoru domácností, která souvisí s dnešní ekonomickou situací. Roli v této oblasti představuje i dynamický růst počtu osobních bankrotů, který ilustruje rizika spojená s úvěrováním fyzických osob (podle analýzy CCB se v květnu 2012 meziročně zvýšil počet osobních bankrotů o 64 %, což poukazuje na vysokou dynamiku, i když nižší než v předchozích letech).

 

Kvalita úvěrového portfolia bank se dále zlepšuje. K 30. 4. 2011 činil poměr úvěrů v selhání celkem 6,27 %, poté klesal, aby se od listopadu ustálil na hranici těsně pod 6 % (k 30. 4. 2012 činil 5,92 %). Na zlepšení se podílel především segment nefinančních podniků, kde se podíl úvěrů v selhání dostal ke konci dubna 2012 (poprvé od konce roku 2009) pod hranici 8 % (7,92 %). Podíl úvěrů v selhání obyvatel po určité stabilizaci a zlepšení v roce 2011 (pokles z 5,26 % v září 2011 na 4,91 % v prosinci téhož roku) od počátku roku 2012 opět mírně roste.

 

Kapitálová vybavenost

České banky jsou obecně výborně kapitálově vybaveny (k 31. 3. 2012 činila kapitálová přiměřenost 15,22 %). Výrazně vyšší požadavky nové bankovní regulace Basel III/CRR/CRD IV na rozdíl od mnoha evropských bank již bez problémů splňují nyní. Většina kapitálu je současně tvořena kvalitním kapitálem Tier 1 (Tier 1 kapitálová přiměřenost k 31. 3. 2012 činila 14,49 %).

 

Kapitálová síla českých bank je navíc podporována i schopností bank udržet si ziskovost i v období zvýšených nákladů na riziko. Celkový objem čistého zisku sice v roce 2011 poklesl oproti loňskému roku o 4,4 %. Tento pokles byl nicméně způsoben především účastí českých bank na restrukturalizaci řeckého veřejného dluhu (hlavní kontury restrukturalizace byly dojednány již v roce 2011 a banky tedy v souladu s obezřetnostní politikou tyto pohledávky v účetním roce 2011 v souladu s dohodou odepsaly). Přesto byla zachována vysoká návratnost aktiv (za rok 2011 na úrovni 1,24 %) a Tier 1 kapitálu (19,35 %). Výsledky za první kvartál letošního roku prozatím indikují pokračování tohoto trendu i letos – navzdory rostoucí konkurenci a objektivně obtížnějšímu ekonomickému prostředí.

 

Stabilita a odolnost tuzemského bankovního sektoru je pravidelně potvrzována ze strany České národní banky výsledky zátěžových testů, z nichž některé pracují s ekonomicky velmi negativními scénáři ve formě hlubokého propadu ekonomiky, finančních ztrát či odlivů likvidity (jejichž východiska jsou pro banky podstatně negativnější než v případě evropských zátěžových testů prováděných EBA – Evropského úřadu pro bankovnictví). Poslední kolo pravidelných zátěžových testů ČNB bylo zveřejněno v červnu 2012 v rámci Zprávy o finanční stabilitě 2011/2012 a opětovně potvrdilo dobré zdraví tuzemského bankovního sektoru.

 


[1] Obecně platí, že statistika nových úvěrů je ovlivněna rostoucím objemem hypoték na refinancování – dle odhadů ČNB (Zpráva o finanční stabilitě 2011/2012) činil tento vliv ke konci března 2012 cca 20 %, ale s tím, že v průběhu roku 2012 může vzrůst tento poměr až ke 40 % v souvislosti s velkým objemem úvěrů, kterým končí fixace úrokové sazby.

 

Kategorie: 
Data za období