Zákon má přinést zvýšenou ochranu uživatelů-klientů v platebním styku, poskytovatelům platebních služeb ukládá řadu nových povinností. Poskytovat platební služby budou moci jen zákonem stanovené subjekty, a to nejen banky a družstevní záložny, ale nově také tzv. platební instituce, které budou pro tuto činnost muset získat licenci a budou podléhat regulaci a dohledu.

Mezi novinky obsažené v návrhu zákona patří i širší specifikace povinností, které musí poskytovatelé platebních služeb zajistit pro uživatele bezplatně. Půjde např. o poskytování nebo zpřístupňování informací  před uzavřením smlouvy a v době jejího trvání (informace o lhůtách, sazbách, používání platebních prostředků apod.), informace před konkrétní platbou a po jejím provedení (zde platí povinnost zajistit klientům zdarma měsiční výpis).

 

Zákon se týká ještě některých dalších poplatků v platebním styku, a to buď jejich výše nebo způsobu stanovení. Jde např. o tyto

-         zákaz účtovat si poplatek za zrušení účtu  (pokud ale smlouva trvala kratší dobu než jeden rok, může být poplatek účtován, musí být ale přiměřený a odpovídat skutečným nákladům)

-         vracení poměrné části poplatku: pokud byl stanoven pevnou částkou na určité období (např. roční poplatek za kartu), pak se při výpovědi smlouvy poměrná část zaplaceného poplatku vrací klientovi

-         má platit zákaz strhávání poplatků z převáděné částky, tj. příjemce musí převáděnou částku dostat v plné výši (poplatek se hradí zvlášť)

 

Vydavatelé platebních prostředků (např. platebních karet) budou povinni umožnit klientům hlásit ztátu či krádež platebního prostředku nepřetržitě a budou odpovídat za transakce po tomto nahlášení. Před nahlášením budou poskytovatelé hradit ztráty nad limit odpovídající 150 euro, ale uživatel musí hned po zjištění ztrátu nebo odcizení platebního prostředku ohlásit. Ztrátu ponese uživatel v plném rozsahu samozřejmě v případě, kdy ji způsobil vlastním podvodným jednáním nebo jestliže se dopustil hrubé nedbalosti. Držitelé platebního prostředku budou mít ze zákona povinnost udržovat v tajnosti bezpečnostní prvky a používat platební prostředky v souladu s podmínkami ve smlouvě.

Zákon stanoví i lhůty provedení plateb. Od ledna 2012 budou muset být peněžní prostředky v EU/EHP připisovány na účet banky příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po přijetí platebního příkazu, do té doby může platit lhůta max. 3 pracovní dny a je-li platební příkaz podán na papíře, může být lhůta ještě o 1 den delší.

 

Úprava práv a povinností při poskytování platebních služeb je v zákoně mnohem širší a přesnější než výše uvedené příklady. Zákon také upravuje výpověď smlouvy (výpovědní lhůta při výpovědi uživatelem je max. 1 měsíc, u výpovědi ze strany poskytovatele musí být minimálně 2 měsíce), rozdělení odpovědnosti za provedení platby, postupy při autorizaci platby, přijetí příkazu, reklamace. Některá ustanovení zákona budou chránit uživatele platební služby jen tehdy, pokud je spotřebitelem nebo drobným podnikatelem. Na specifikované některé typy plateb (například hotovostní a směnárenské operace,šeky, směnky a další) se zákon nevztahuje.