Bankovní sektor v období 2008 - 2009 

 

Vysoký růst světové ekonomiky krizi předcházející přinesl stabilitu ekonomik, nízkou inflaci a také příznivý vývoj na finančních trzích. Kolapsem investiční banky Lehman Brothers v září minulého roku (poté, co náznaky nestability se stále více projevovaly na více trzích) se situace změnila de facto přes noc. Dříve bezproblémově fungující světové finanční trhy ztratily likviditu a růst rizikových přirážet a obezřetnosti investorů i finančních institucí vedl až nemožnost na trhu za přijatelnou cenu prodat jakákoliv aktiva.

 

Stabilizace světového finančního systému trvala dlouhé měsíce, během kterých vlády řady zemí vynaložily desítky procent HDP na podporu bank a centrální banky realizovaly bezprecedentní kroky ve snaze podpořit finanční trhy a ekonomiku.

 

Finanční krize se na českém finanční trhu projevovala jen postupně. Díky vysoké likviditě trhu i rozhodujících bank a podpoře trhu opatřeními ze strany centrální banky (rozvolněním přístupu k financování) nedošlo k zásadnímu porušení fungování trhu i přes pokles likvidity a nárůst rizikové přirážky. Dokonce ani poměrně velké oslabení koruny (v pololetí roku 2008 koruna dosáhla kurzu 23 Kč za Euro, poté však soustavně oslabovala a v únoru 2009 se euro obchodovalo kolem 29,50 Kč) nevedlo ke vzniku paniky či kapitálového odlivu.

 

I další měsíce potvrdily, že český finanční systém se s finanční krizí vyrovná dobře, a obejde se bez státních subvencí či mimořádných opatření. Situaci přitom pomohlo, že domácí vlády některých bankovních skupin, působících v české republice poskytly v případě potřeby, včasnou a rezolutní podporu svým institucím.

 

Ekonomickou aktivitu zasáhla světová krize razantně. Významný pokles světové poptávky po zbožích, službách i investicích se rychle promítl do klíčových odvětví českého exportu – automobilového průmyslu či elektrotechnického. Pokles měřící se v desítkách procent přišel po období rychlého růstu produkce těchto firem a v situaci, kdy díky neustálému tlaku na ceny byly marže v těchto odvětvích velmi nízké.

Za odvětvími, ve kterých se krize projevila velmi rychle následuje zbytek ekonomiky, včetně pracovního trhu, a při předpokládaném dně ekonomického poklesu, v průběhu 2. čtvrtletí dosáhlo zpomalení ekonomiky více než 5%.

 

Zatím co problém toxických aktiv se promítl do českého finančního trhu jen omezeně, a také zhoršení fungování trhů mělo jen omezený vliv, oslabení situace bankovních dlužníků se do hospodaření bank musela promítnout. V první fázi se zhoršení projevilo na insolvenci několika málo firem (Moravie Energo, Kordárna atd), u kterých probíhající ekonomická krize znásobila jejich předchozí problémy. Přesto však problémy s korporátními úvěry, které se projevily nárůstem pohledávek v selhání o 13,5 mld. Kč, nevedly ke vzniku ztrát bank, ale pouze ke snížení jejich ziskovosti. Ke konci roku 2008 dosahoval podíl standardních úvěrů v investičním portfoliu bank 93,6%, což je jen o 1,1 procentního bodu méně.

 

V pozdějším období, v souvislosti se zhoršenou situací na trhu práce, dochází ke zhoršení u úvěrům obyvatelům, zejména u nezajištěných spotřebních půjček. Míra delikvence se zde však díky růstu velikosti portfolia v průběhu roku 2008 pohybovala kolem 2,7%, problém navíc omezuje poměrně kvalitní legislativa, pokrývající tuto oblast.

 

Ekonomická krize má malý dopad na strukturu finančního systému., který je dominován bankami. Ty ke konci roku 2008 disponovaly ¾ aktiv finančních institucí. Navíc, v posledních 2 letech dosáhl tento sektor výrazně nejvyššího růstu objemu aktiv, v porovnání se všemi ostatními součástmi českého finančního systému.

 

Nestabilita finančních trhů se jen málo promítla do fungování pojišťovacího trhu. Kapitálový trh byl postižen jak poklesem hodnoty akciových indexů, který kulminoval v případě indexu PX 50 v březnu přiblížením se k hodnotě 600 bodů (proti stavu kolem 900 v červnu tohoto roku), a odlivem peněz z fondů kolektivního investování. Krizí byly postiženy některé nebankovní finanční instituce (poskytující spotřební půjčky, leasing a podobně), které postihl obtížnější přístup k úvěrům.

 

Reputace bankovního sektoru krizí neutrpěla a naopak, řada institucí benefitovala z rostoucí nejistoty vkladatelů a přesunu do jednodušších a srozumitelných bankovních produktů. 

 

Bankovní sektor ke konci roku 2008 zahrnoval 37 českých bank, poboček bank zahraničních a stavebních spořitelen s tím, že během roku došlo jen k minimálním změnám v jeho složení (například dokončení fůze e-banky a Raiffeisen banky, získání licence Evropsko-ruskou bankou). Také ukazatel intenzity konkurence – Herfindahlův index - vykázal jen malou změnu směrem k posílení konkurenční povahy trhu.

 

 

I přes rostoucí potíže finančních trhů i nastupující recesi bankovní sektor vykázal v roce 2008 příznivý čistý zisk 45,7 mld. Kč, což bylo jen o necelé 3 mld. méně než v předchozím roce). A to i přesto, že rozsah ztrát ze znehodnocených aktiv se díky zhoršené ekonomické situaci zvýšil o 137% na 15,4 mld. Vysoké ziskovosti (ROE činilo 21,6%) bylo dosaženo také díky mírnému růstu nákladů (o 3,4%).

 

I před nepříznivé ekonomické podmínky (před nástupem krize to bylo i rychlé zhodnocení kurzy či prvé náznaky problémů na hypotéčních trzích), které se projevovaly od poloviny roku vzrostl objem aktiv finančního sektoru na 4 045 mld., meziročně o 7,9%. Vyšším tempem se zvýšily úvěry bank klientům – nárůst činil 16,4 % což odpovídá 291,7 mld. Kč. Přitom růst ve skupině středních bank dosáhl téměř 20 % a u malých bank to bylo dokonce 26%. Pobočky zahraničních bank si připsaly růst úvěrů o 11,8 % a stavební spořitelny 26,8%.

 

 

Rychleji rostly úvěry domácnostem (o 20,3% čímž tvoří již 41% úvěrů celkem), z nichž ¾ jsou úvěry na bydlení, zatím co růst objemu úvěrů nefinančním podnikům dosáhl 14,1%.

 

 

Ani v období rychlého poklesu české ekonomiky v prvním pololetí nedošlo k zastavení úvěrového procesu, i přes zjevný růst rizikovosti díky zhoršení situaci klientů. Dle informací ČNB byl koncem června tohoto roku meziročně o 3,39% vyšší než loni (s tím, že v ostatních měsících byl ovšem i záporný), zatím co úvěry domácnostem rostly o 11%. Doposud zveřejněné informace o ziskovosti bank v tomto období poukazují na poklesy zisku, zejména v souvislosti se zhoršením aktiv, ale stále na dobrou ziskovost českých bank.

 

O dobré kapitálové vybavenosti českého bankovního sektoru svědčí v prvním pololetí roku 2009 provedené strast testy ČNB. Počáteční kapitálová přiměřenost 12,3% po propočtu scénářů „Evropa v recesi“ či „Nervozita trhů“ se udržena nad 11% repetivě na 10%. Dokonce i ve scénáři ekonomické deprese byl kapitál bankovního sektoru jen mírně snížený (na 9,7%) a pouze jedna banka se v tomto scénáři dostala do oblasti záporného kapitálu.

 

Doposud tedy česká bankovní sektor prošel bezprecedentním poklesem ekonomiky a omezením funkce finančních trhů bez větších ztrát a banky byly sto i za této situace úvěrovat své klienty. Náznaky oživění ekonomiky jsou jistě další dobrou zprávou, i když projevy dopadu zhoršené ekonomické situace na klienty bank budou přetrvávat zřejmě delší dobu. Dosavadní vývoj včetně informací, zveřejněných ČNB nezakládají však obavy o stabilitu českého bankovního sektoru.